DV: Mladí hráči v dresu Kings 2018-19

May 30, 2019

Kings se letos celou sezónu topili u dna tabulky. Tým byl kritizován pro svou přestárlost a nechuť jít do opravdové přestavby, která se loni nezdála tak nutná, ale realita je, zdá se, jiná. Nadějí pro lepší zítřky ale můžou být 2 volby v 1. kole letošního draftu, nebo výkony některých mladých hráčů, na které se nyní podíváme. (Mladé hráče bereme do 26 let)

Brankáři

Cal Petersen (11 zápasů, 2.60 GAA, 92,4 SV%)

Čekalo se, že ve své druhé sezóně bude 24letý brankář plnit roli jedničky na farmě v Ontariu, kde mu bude mentorem Peter Budaj. Hokej je ale, stejně jako zdraví Jonathana Quicka, nevyzpytatelný, a tak se Petersen dostal i nahoru. V jednu chvíli dokonce mu dokonce připadla pozice jedničky v Kings a rozhodně nezklamal. LA si od Petersena do budoucna hodně slibuje, ještě aby ne, když se sám brankář rozhodl odmítnout kontrakt s Buffalem a jako volný hráč si vybral klub právě ve slunné Kalifornii. Vzhledem k probíhající přestavbě v kádru Kings je dosti pravděpodobné, že dříve či později převezme Petersen brankoviště po Quickovi, o kterého je v lize stále zájem. Spolu s Jackem Campbellem by pod dohledem trenéra brankářů Billa Ranforda jistě vytvořili zajímavou mladou dvojici.

 

Obránci

Paul LaDue (33 zápasů, 2+3, 12 TM, +- 0)

Další z produktů americké univerzitní soutěže, který poprvé ze svých 3 profesionální sezón strávil v A-týmu po celou sezonu. Nicméně LaDue byl většinu času 7. nebo 8. bek, proto se dostal jen do 33 zápasů. Příliš na něj nespoléhali ani John Stevens, ani Willie Desjardins a na jeho herním projevu to šlo místy znát. Přestože má zajímavý potenciál v útočném pásmu, v obraně byl dle mého názoru často zmatený, jako by nevěděl, kde má stát nebo jak ubránit protihráče. V 26 letech podle mě na takové chyby už není prostor, proto je možné že příští sezónu bude v hierarchii obránců přeskočen jedním z následujících talentů.

 

Sean Walker (39 zápasů 3+7, 8 TM, -8)

24letý Kanaďan taktéž prošel univerzitní soutěží NCAA, po které nepodepsal kontrakt v NHL (nebyl ani draftován), ale zkusil své štěstí v Ontariu, farmě Kings, kde zaujal natolik, že jej po jedné sezóně ihned podepsali zástupci Los Angeles. Netrvalo to dlouho a našel i své místo v sestavě o soutěž výše. Walker měl v sezóně tu výhodu, že nebylo nutné jej dávat na listinu volných hráčů (waivers) před odesláním na farmu, takže si sezónu rozdělil mezi NHL a AHL. Stejně jako LaDue a Matt Roy, o kterém bude ještě řeč, drží hůl na pravé straně a řadí se spíše mezi ofenzivní beky. Ve prospěch Walkera hovoří také lepší metriky, kdy měl podstatně vyšší očekávanou produkci než LaDue (hodnotí se kvalita a pozice střel/nahrávek) a také mírně vyšší týmový příspěvek.

 

Matt Roy (25 zápasů, 2+4, 8 TM, -1)

Do třetice hráč, který místo hlavních juniorských soutěží zvolil působení na univerzitě. Roy působil v předchozích letech na farmě poměrně nenápadně – spíše defenzivní obránce, který si uhraje to svoje, ideální do druhého, třetího obranného páru. Ovšem ta střela! Díky pumelicím, co dokázal produkovat začal dostávat více času i v přesilovce a sbírat v letošní sezóně body jako na běžícím páse. Přestože metriky neměl v sezóně tak zajímavé jako Walker a je zřejmé, že musí ještě zapracovat na defenzivě, působil Roy jako příjemné zpestření jinak hrozné sezóny Kings. Momentálně mu končí smlouva, ale Kings by si jej měli pojistit, protože momentálně tento 24letý zadák může klidně být v hierarchii jako ten užitečný obránce, kterého při povolání z farmy nebudou mít strach nasadit.

 

Kurtis MacDermid (11 zápasů, 0+1, 11 TM, -1)

Nejvíc old-school hráč v systému Kings. Je vysoký, těžký a nebojí se shodit rukavice za žádné příležitosti. Mimo to je to čistě defenzivní obránce, jehož úkolem je tvrdit muziku. Letos neodehrál tolik zápasů jako loni, nejspíš i protože podobným stylem hraje Dion Phaneuf, jehož dny jsou nejspíš již sečteny – mluví se o tom, že možná bude vyplacen ze smlouvy. Podle mě MacDermid není typ obránce, kterého v dnešním hokeji zařadíte do základní šestice obránců, ale na souboj s rivaly Ducks nebo Sharks je takového hráče potřeba. Nebál bych se ho tedy zařadit jako 7. beka, po bok bruslivějšího parťáka. Pro zkoumání podrobnějších statistik je vzorek dat z letošní sezóny ale příliš malý.

 

Daniel Brickley (4 zápasy, 0+1, 0 TM, -2)

Ale už vážně, podepsali Králové někoho, kdo neprošel univerzitou? Zřejmě ne. Brickley dostal čuchnout k NHL už loni. Doslova čuchnout – v posledním zápase sezóny. Letos toho neodehrál o moc více, ale jelikož LA povolávali letos z Ontaria každého, kdo umí držet hokejku, tak se alespoň vypracoval v důležitého člena obrany Reign. V kolonce +- v AHL mu svítí hrozivých -31, ale je nutno podotknout, že Ontario mělo ještě horší sezónu než Los Angeles (ano, jde to).  24letý prospekt má ale před sebou velkou konkurenci mezi leváky – Forbort, Martinez, MacDermid, Clague a zatím ještě Phaneuf. Otázkou je, jestli se tedy někdy etabluje naplno do NHL, bude čekat na farmě, nebo zkusí štěstí jinde.

 

Útočníci

Mike Amadio (43 zápasů, 6+7, 6 TM, -1)

23letý centr s držením hole napravo má za sebou druhou sezónu v řadě rozpůlenou mezi NHL a AHL. Zatímco v Ontariu dokáže produkovat čísla okolo bodu na zápas a můžou na něj spoléhat, v NHL se teprve snaží krok po krůčku vydobýt si místo v základní sestavě. Zatím dostával prostor hlavně ve 4. lajně, uvidíme, jaké plány s ním má vedení dále. To se bude dát odhadnout už podle smlouvy, jelikož je po této sezóně chráněným volným hráčem, takže z výše budoucí gáže by mohla být jeho role jasnější.

 

Brendan Leipsic (45 zápasů, 5+13, 22 TM, -4)

Jeden z úlovků Kings na waivers, nutno říci že poměrně úspěšný. Leipsic rozhodně nezklamal, sám jsem však na pochybách, zda ukázal něco navíc, aby si zasloužil zůstat. Ve spoustě zápasů byl vidět, zároveň však byly zápasy kdy vyloženě kazil. Za svou krátkou kariéru v lize vystřídal už 4 týmy, to taky nebude jen dílo náhody. Pokud prodlouží smlouvu, odhaduju to na roční kontrakt kolem milionu dolarů ročně.

 

Alex Iafallo (82 zápasů, 15+18, 22 TM, -17)

Kamkoliv ho dáte do sestavy, bude vám připadat jako hráč tak nejlíp do 3. lajny. Zařaďte ho ale ke Kopitarovi s Brownem a máte nadmíru dobře fungující trojici. Tenhle odvážný tah fungoval už loni, letos na to chlapci jen navázali. Iafallo dobře doplňuje zkušené hráče svou černou prací kolem mantinelů a před brankou, v týmu měl 4. nejvyšší počet odebraných kotoučů soupeři. Ne náhodou byl zvolen nejlepším mladým hráčem Kings sezóny 2018-19, přestože do NHL vstupoval jako nedraftovaný hráč. I jemu končí smlouva, ale je jasné, že si zaslouží dostat přidáno.

 

Adrian Kempe (81 zápasů, 12+16, 50 TM, -10)

Švédský rychlík sice letos na ledě nepůsobil tak dominantním dojmem jako v loňském roce, ale 28 bodů je určitě velmi slušný počin na teprve 22letého hráče. V managementu už jistě probírají, jakou smlouvu mu nabídnout, má totiž také status RFA. Jeho předností je především rychlost, velká kreativita v útoku a možnost hrát jak centra, tak křídlo. Na buly se sice řadil mezi pravidelnými centry v rámci týmu až na poslední místo, i tak ale zaznamenal nárůst úspěšnosti o 4 % oproti loňsku. Z méně viditelných statistik ale vidíme, že byl-li Kempe na ledě, Kings lépe kontrolovali hru. Lepší relativní Corsi totiž zaznamenal jen Tyler Toffoli a Kyle Clifford, vyřadíme-li hráče, kteří odehráli za Kings jen několik zápasů a statistiky tak nejsou průkazné. Myslím, že pro Kempeho můžeme čekat nějaký „bridge“ kontrakt na 2-3 roky, než dostane nějakou větší smlouvu.

 

Austin Wagner (62 zápasů, 12+9, 16 TM, +2)

Zařaďte ho ke Kempemu a ty 2 nikdo nikdy nechytne. Bude mu teprve 22, ale rychlostně už se řadí pomalu ke špičce ligy. Wagner ukázal naději, že i přes mizerné výsledky týmu byl stále někdo, kdo diváky bavil. Jestliže zdokonalí techniku a bude proměňovat víc úniků, které díky své rychlosti získá, může příští sezónu mít klidně 20 gólů a nikdo se nebude ničemu divit. A to přitom hrál celou sezónu ve 4. lajně, představte si ho například vedle Kopitara. Dle měřítka PDO měl i mírnou dávku štěstí, navíc má před sebou tzv. „sophomore season“, ale potenciál v něm určitě je. Smlouvu má ještě na další sezónu.

 

Matt Luff (33 zápasů, 8+3, 9 TM, -2)

Mladá puška, která může časem nahradit veterány Browna s Kovalčukem. Luffův začátek v lize byl takový nemastný neslaný, pár minut ve 4. lajně, pak na farmu a zpátky, vypadal, že ještě čas nepřišel. První gól to ale zlomil a po něm skóroval ještě v následujících 3 zápasech v řadě, což ho vyneslo i výše sestavou. Jelikož ale Willie Desjardins skládal sestavu asi podle aktuálního počasí, tak byl i přes dobré výkony přeřazen zpět do 4. lajny a následně na farmu s odůvodněním, že potřebuje zapracovat na produktivitě. Jestli potřebuje na něčem zapracovat, tak je to hra bez kotouče, corsi ani očekávaná hodnota +- nejsou v tomto ohledu úplně příznivé. Střelec ale Králům roste.

 

Jonny Brodzinski (13 zápasů, 2+1, 2 TM, +- 0)

Chce se mi napsat smolař sezóny. Brodzinski měl před sebou mít zlomovou sezónu, kdy se měl natrvalo usadit v hlavním týmu, tréninkový kemp mu vycházel, ale pak se zranil v přípravném zápase proti Canucks. Zranění ho navíc vyřadilo ze hry až do února, kdy už LA o nic nešlo. Brodzinskimu končí smlouva a jeho budoucnost je tak nejistá. Podle mě ale od vedení dostane šanci třeba s jednoletou smlouvou.

 

Carl Grundström (15 zápasů, 5+1, 6 TM, -4)

Součást balíčku za Jakea Muzzina, možná ne tak nápadná, ale zato s prakticky okamžitým efektem. Grunström po výměně v Ontariu sbíral bod za bodem a jakmile tedy Králové přišli i o poslední zbytky naděje na zdařilou sezónu, byl povolán do A-týmu. Byl zařazen po bod Adriana Kempeho, se kterým hrál se potkal už ve švédském MODO, a skvěle si hned porozuměli, přestože předtím údajně nikdy nehráli ve stejné formaci. Jeho příkladná práce v tréninku a tah do brány mu zajistil i několik střídání vedle Kopitara, který jej také chválil.

 

Nikita Scherbak (8 zápasů, 1+0, 2 TM, -4)

Výborný úvodní zápas v Kings…. a to je všechno. Poté co si jej LA stálo z waiveru, tak se prezentoval ukázkovou střelou do branky Vegas Golden Knights, ovšem víc už nepředvedl. Na jeho obranu – nedostal ani příliš příležitostí se ukázat. Hráč draftovaný v prvním kole roku 2014 zamířil na farmu, kde zůstal až do konce sezóny. Za oceánem nezůstane, pro příští sezónu má zamířit do Omsku, doufaje že v KHL dostane větší prostor se ukázat.

 

Sheldon Rempal (7 zápasů, 0+0, 0 TM, -1)

Během marodky, která panovala v kádru na začátku sezóny, dostala příležitost v NHL i čerstvá akvizice z univerzitní soutěže. Přestože se neprosadil, v Ontariu byl ve zbytku sezóny velmi chválen a držel si solidní produktivitu – v AHL 59 zápasů, 40 bodů (15+25). Dá se očekávat, že v budoucnu ještě dostane příležitost i v nejvyšší lize.

 

Jaret Anderson-Dolan (5 zápasů, 0+1, 0 TM, -2)

Než byl Anderson-Dolan odeslán na svoji poslední sezónu v juniorské lize, dostal příležitost okusit NHL v 5 případech. Rozhodně nezklamal, ukázal potenciál a vyplatí se jej sledovat v budoucnu. Zajímavostí je, že hráč draftovaný na 41. pozici v roce 2017 byl, stejně jako jeho bratr, vychováván dvěma matkami, může tak být příkladem pro nastupující generace.

 

Blake Lizotte (1 zápas, 0+0, 0 TM, -1)

Výraz „dostal čuchnout“ v praxi – poslední zápas sezóny, 11 minut na ledě, 1 střela. Na nějaké soudy je příliš brzy, na univerzitě měl statistiky solidní, uvidíme jak se etabluje v dospělém hokeji.

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

  • Facebook App Icon
  • Instagram App Icon
  • Twitter App Icon

© 2017 Oh my Hockey