Rok 1919: Poprvé a naposled, kdy NHL nepoznala vítěze kvůli nemoci

A letošek může být třetím případem. Vedení ligy totiž minulýčtvrtek oznámilo přerušení zápasového programu v důsledku rychlého šířeníkoronaviru (COVID-19). Nikdo neví, kdy se hokej vrátí a zdali to vůbec budeještě v této sezóně. Snad ano, ovšem závěr soutěže by byl nemocí výrazněovlivněn a formát by musel být dramaticky změněn.

Aktuálně se jeví jako velmi pravděpodobné, že rok 2020 jakodruhý v historii nezaznamená vítěze Stanley Cupu z důvodu pandemickénemoci. V roce 1919 vše proběhlo těsně před koncem, chyběl k tomujeden jediný zápas.

Byl březen a z postupu do finále play-off se radovalSeattle a Montreal. Tehdy byl formát ligy úplně jiný. Tehdy se do finále dostalvítěz NHL a vítěz PCHA, neboli Pacific Coast Hockey Association league.

První polovinu sezóny NHL jasně ovládl Montreal, tu druhou Ottawa. Právě proto na sebe narazili v závěrečné sérii na čtyři vítězné zápasy, Canadiens ji ovládli v poměru 4:1 a radovali se z postupu.

Základní část Pacifické skupiny si podmanili Milionáři z Vancouveru.Ano, skutečně se jmenovali Millionaires. Druzí skončili Metropolitans zeSeattlu. Následoval dvojzápas, který měl rozhodnout o jediném postupujícím.Důležitý byl součet gólů z obou utkání. A ten byl nakonec klíčový, protožeoba celky dokázaly jeden duel vyhrát. Ten první dotáhl do vítězného konceSeattle 6:1, druhý Vancouver 4:1.

Celé sérii předcházel soud, který rozhodl o trestu Bernieho Morrise ze Seattlu. Ten totiž odmítl narukovat do americké armády a vysloužil si dvouleté odnětí svobody ve věznici v Alcatrazu. Trest mu byl po odseděném prvním roku zrušen a Morris mohl naskočit rovnou do finálové série Stanley Cupu 1920 v Ottawě, kde jeho tým podlehl Senators 0:3.

Zpět do roku 1919. V té době bylo zvykem, že se kvůliušetřením financí odehrála celá série na jednom místě. Tentokrát se konala veSpojených státech v Seattlu, kde se mělo hrát na tři vítězné zápasy.Nakonec to ale bylo jinak.

Sérii také značně ovlivnila pravidla, která byla v NHLi PCHA rozdílná. Kompromisem bylo užití pravidel z PCHA v prvním, třetím apátém zápase, kdežto podle těch z NHL se řídila utkání číslo dva a čtyři. Rozdíly?Ten největší byl asi v ofsjadu, který v Pacifické části neexistoval.Modré čáry prostě nebyly, naproti tomu regule NHL se od těch současných přílišnelišily.

První utkání bylo jasně v režii hostitelů, kteřídeklasovali svého soupeře 7:0. Montrealu se navíc zranil obránce Bert Corbeau,který na tu dobu disponoval skvělými fyzickými parametry a byl postrachem prosoupeřovy útočníky. Po zbytek série působil pouze v roli náhradníka.

Montreal dokázal v druhém zápase srovnat stav série,když zvítězil 4:2. Všechny branky Canadiens vstřelil Newsy Lalonde. Tenv pěti utkáních play-off, do kterých nastoupil, vstřelil neuvěřitelných 11gólů. Obětním beránkem zápasu se stal Joe Hall, jenž schytal ránu pukem doobličeje. Ovšem se svým budoucím osudem byl poraněný nos opravdu malou kapkouvody v oceánu.

Třetí střetnutí ovládl Seattle poměrem 7:2 a byl jediné vítězství od pozvednutí nejcennější hokejové trofeje na světě. Následoval osudný „game 4“ – doposud považován za jeden z nejlepších zápasů v historii ligy. Ani jeden z týmů nebyl schopný dopravit puk do sítě za 80 minut hry, kdy se po základní hrací době hrála dvě desetiminutová prodloužení. Vlastně až na jeden moment. V první třetině se prosadil v dresu Mets Cully Wilson, nicméně rozhodčí Mickey Ion jeho trefu neuznal – podle něj branka padla až po hvizdu ukončující úvodní dvacetiminutovku. Na straně Metropolitans stál v brankovišti Harry Holmes, u Canadiens slavný Georges Vezina, podle kterého je v současnosti pojmenována cena pro nejlepšího brankáře sezóny.

Za tři dny se tak za stavu 2:1 pro Seattle odehrálo pátéutkání, domácí měli stále na holích matchball. Ovšem Montreal tentokrátv prodloužení překlopil zápas na svou stranu a zvítězil 4:3. A byl toobrat jako hrom. Seattle totiž po 40 minutách vedl 3:0! Rozhodující brankav prodloužení padla po velmi kuriózní situaci. Hrálo se nekončícíprodloužení a Cully Wilson jel vystřídat. Nutno říci, že týmy disponovaly malýmmnožství náhradníků a hráčů na lavičce, bylo jich opravdu jen pár. Wilsona mělvystřídat Frank Foyston, ovšem ten se během zápasu zranil a nemohl bruslit.Proto na led nenaskočil, a jeho tým tak musel hrát o jednoho hráče v poliméně. A právě při této situaci Jack McDonald rozhodl.

Kdyby někdo vyčítal Cullymu Wilsonovi, že střídal, ačkolivěděl, že se Foyston nemohl hýbat. On sám po zápase skončil v nemocnicivyčerpáním.

Byl 1. duben, den rozhodnutí. Jenže pár hodin před úvodnímvhazováním byl zápas zrušen. Vedení soutěže se tak rozhodlo po zdrcující zprávěz Montrealu – pětice hráčů Canadiens (Lalonde, Hall, Coutu, Berlinguette,McDonald) leží v nemocnici s vysokými horečkami. Ty dosahovaly až 40°C. Tým tak nebyl schopný do utkání nastoupit, trenér Montrealu George Kennedy sedokonce vzdal možnosti bojovat o Stanley Cup a navrhl, aby ho získal jehosoupeř. Ten odmítl.

Bohužel se stalo to nejhorší. Potvrdilo se, že hráči sestali obětí španělské chřipky, která trápila celý svět. Ta nakazila hned 500miliónů lidí po celém světě (tehdy na světě žily necelé dvě miliardy) a zabila jichdle odhadů až 50 miliónů. Mezi nimi byl i pár dní po odehrání svého poslednízápasu Joe Hall. Sedmatřicetiletý obránce byl tím, který ve druhém utkánífinálové série schytal ošklivou ránu pukem přímo do nosu. Chřipka nakonecdostala i trenéra Kennedyho, který s nemocí sice srdnatě bojoval, ovšemnikdy ji zcela neporazil. 19. října 1921 na její následky zemřel.

Od roku 1948, kdy byla trofej pro nejlepší týmkanadsko-americké soutěže předělána, můžeme na Poháru vidět vedle roku vždyvítěze. Až na jednu výjimku:

1919 / Montreal Canadiens / Seattle Metropolitans / Series Not Completed