DV: Mladí hráči v dresu Kings 2020/21

Králové už jsou nějakou dobu na dovolené, s odstupem času jsem si mohl utřídit myšlenky a pocity z uplynulé sezóny. Přestavba LA pomalu ale jistě míří do svého finiše, v týmu tak opět dostalo prostor několik nováčků, mimo jiné i dvojka loňského draftu Quinton Byfield. Připravil jsem si tak další vydání hodnocení mladých hráčů Kings, to loňské naleznete zde.

Brankáři

Cal Petersen (35 zápasů, 2.98 GAA, 91.1 SV%)
V 26 letech už není americký brankář úplným mladíkem, přesto se pro něj jednalo o první kompletní sezónu v NHL. Za začátku se ještě se svým kolegou Jonathanem Quickem dělil o vytížení takřka půl na půl, ke konci sezóny už ale Petersen převzal roli jedničky. Bohužel druhá půle sezóny byla ta, ve které se Kings vůbec nedařilo a Petersen si pokazil solidní čísla, která si držel od úvodu ročníku. Chuť si však napravil na mistrovství světa, kde slavil bronzovou medaili a byl vyhlášen nejlepším gólmanem turnaje. Výhled dál? 1A brankář LA, zatímco Quick bude plnit roli mentora a kvalitního záskoku Petersena.

Obránci

Mikey Anderson (54 zápasů, 1+10, 30 TM, +-0)
Nejstabilnější obránce ze všech mladých beků, kteří za Kings letos nastoupili. Většinu času trávil v elitním páru s Drew Doughtym, který si spolupráci pochvaloval. I pro trenérský štáb byl Mikey příjemným překvapením, především svou konzistencí a dobrou obrannou prací. Bývalý kapitán amerického výběru U20 navíc postupem času začal mít také větší slovo v kabině, Králům tak pravděpodobně v obraně roste nový lídr, což potřebují jako sůl.

Tobias Björnfot (33 zápasů, 1+5, 14 TM, -3)
Také teprve 20letý Björnfot předčil očekávání a nakonec odehrál víc utkání než asi sám čekal. Přestože nefiguroval na soupisce v úvodu sezóny, jakmile dostal šanci, už nebyl důvod jej posazovat. Třetí nejmladší obránce napříč ligou se zase o něco posunul, prezentoval se sebevědomějším projevem a důvěru měl jak u spoluhráčů, tak u trenérů. Po letošní sezóně má dvaadvacítka draftu roku 2019 takřka jisté místo v hlavním týmu LA pro příští ročník.

Kale Clague (18 zápasů, 0+6, 4 TM, -6)
Trenérům v organizaci Kings se podařilo z vyloženě ofenzivního obránce, kterým Clague dříve byl, vychovat beka schopného hrát na obou stranách. Zatím není známo, co přesně s ním v Los Angeles mají v plánu, zaznívají hlasy, že by mohl ještě jednu sezónu působit na pomezí NHL a AHL, pro odeslání do Reign by ale od příštího ročníku potřeboval projít přes waivers. 23letý obránce ale zvládá hrát na obou stranách obrany, což mu přináší výhodu v boji například o místo sedmého beka týmu.

Austin Strand (13 zápasů, 0+1, 8 TM, +2)
Troufám si říct, že Strand byl jedno z nejpříjemnějších překvapení Králů v letošní sezóně. Není to rozdílový hráč, možná ani stabilní hráč NHL, ale všechno si vydřel sám a šanci si zasloužil. V Ontariu si počínal jako ostřílený veterán, když byl povolán o ligu výše, tak se nerozklepal a působil stejně jistě jako v AHL. Na pravé straně obrany ale před sebou má konkurenci ve formě Doughtyho, Roye a Walkera, od příští sezóny se navíc o místo v NHL bude více hlásit i Sean Durzi. Strand tak bude pravděpodobně opět převážně na farmě, pokud ale Kings budou vlivem zranění potřebovat spolehlivého pravorukého beka, 24letý Kanaďan by měl být kvalitním záskokem.

Christian Wolanin (3 zápasy, 0+0, 2 TM, +1)
Protihodnota za Michaela Amadia už v dresu Ottawy naskočila do více než 50 utkání NHL, o úplného nováčka se tak nejednalo. Wolanin si ale zatím stabilní místo v nejlepší hokejové lize nezískal a je otázkou, zda o něj Kings vůbec budou stát, po sezóně má totiž status UFA. Zůstane-li, bude pravděpodobně opět odeslán na farmu a bude čekat na svou příležitost. Spíše si ale vyzkouší trh s volnými hráči, kde by eventuálně mohl dostat lepší nabídku, na uplynulých mistrovstvích světa se totiž předvedl v poměrně dobrém světle.

Útočníci

Gabriel Vilardi (54 zápasů, 10+13, 6 TM, -8)
Nejprve to pozitivní – Vilardi se zřejmě konečně dostal z vleklých potíží se zády, kvůli nimž v minulosti prakticky vynechal sezónu a půl. Za Kings odehrál celý ročník, bodově to nebylo vůbec špatné, sem tam navíc ukázal výbornou techniku, kterou naservíroval spoluhráčům puk před poloodkrytou bránu. Teď ta méně šťastná stránka – 21letý forvard prakticky zmizel v části sezóny, kdy LA usilovalo o místo v play-off. Jakmile už byl boj ztracen, Vilardi opět začal bodovat. Někdejší jedenáctka draftu tak musí zapracovat na konzistenci a hře pod tlakem. I z toho důvodu na čas ztratil místo na centru a byl přesunut na křídlo. Celkově z něj však mám radost, protože se mu vyhla zranění a Vilardi tak mohl udělat další krok ve svém rozvoji. Talentu má totiž na rozdávání.

Jaret Anderson-Dolan (34 zápasů, 7+4, 6 TM, -9)
Stejný draftový ročník jako Vilardi, o 30 pozic níže. Anderson-Dolan však působil v mnohem defenzivnější roli, až na výjimky dostával prostor ve spodní šestici útočníků. Zároveň se kolem něj vystřídala spousta spoluhráčů, nejvíce se mu ale dařilo v lajně s Moorem a Grundströmem. Sezónu měl bohužel z důvodu zranění zkrácenou, když ale hrál, trenéři se na něj mohli spolehnout. Za normálních okolností by v příštím ročníku dostal více prostoru, Kings ale plánují od příští sezóny nasadit Byfielda jako třetího centra, „JAD“ tak pravděpodobně opět obsadí pozici centra 4. formace, s potenciálem zaskočit výše v případě potřeby.

Trevor Moore (56 zápasů, 10+13, 18 TM, -5)
Jestli byl Strand jedno z nejpříjemnějších překvapení sezóny, Moore byl tím suverénně nejpříjemnějším. Součást protihodnoty za Campbella a Clifforda začala letošní ročník stejně nenápadně jako loňský závěr sezóny, postupně ale jeho role strmě stoupala. Nejdřív na sebe upozornil v již zmiňované formaci s Grunströmem a JADem, následně si získával víc a víc prostoru na ledě. A oprávněně, Moore předčil všechna očekávání, což potvrdil i kouč McLellan, a zasloužil si své místo v kádru. Po sezóně mu končí smlouva, 26letý útočník ale chce zůstat v LA a LA chce, aby Moore zůstal. Dohoda by tedy měla být jen formalita, Kings by udělali velkou chybu, kdyby jej pustili.

Quinton Byfield (6 zápasů, 0+1, 2 TM, +1)
Na rozdíl od svých kolegů z TOP-3 loňského draftu neodehrál Byfield celou sezónu v NHL, Kings totiž jeho vývoj nechtěli uspěchat. A myslím si, že zvolili správnou cestu, celková dvojka draftu převážnou část sezóny získávala zkušenosti se seniorským hokejem v AHL, kde neměla zrovna jednoduchý začátek ročníku. Postupně si ale přivykl na dospělý hokej a po povolání do NHL ukázal, že je na ligu připraven. Odehrál maximální počet zápasů, který je dovolen, aniž by takzvaně „spálil“ první rok své smlouvy. V příští sezóně je Byfield očekáván jako centr třetí formace LA s tím, že dostane mnohem více prostoru.

Carl Grundström (47 zápasů, 6+5, 16 TM, -10)
23letý křídelník poprvé v kariéře strávil celý ročník v NHL a i díky tomu se jednalo o jeho bodově dosud nejpovedenější sezónu. Pracovitý útočník také poměrně cestoval sestavou, nikde nezklamal, zářil však pouze v již zmiňované trojici s JADem a Moorem. Smlouvu má ještě na příští sezónu, která bude pro něj osobně velmi důležitá – dokáže si vydobýt místo v základní sestavě, nebo už bude zaškatulkovaný jako 13. útočník na hraně sestavy? To vše záleží na něm a na tom, zda dokáže udělat další krok ve svém vývoji. V létě bude pravděpodobně k dispozici Seattlu v rozšiřovacím draftu.

Austin Wagner (44 zápasů, 4+4, 15 TM, -14)
Trochu jsem doufal, že 24leté křídlo hodí za hlavu loňskou ne-zrovna povedenou sezónu a zlepší své zakončení v únicích, do kterých se dostával díky své rychlosti. To se však nestalo a Wagner nedal trenérům jediný důvod, proč mu dát větší minutáž než pro forvarda 4. formace. Útočník typově velmi podobný Athanasiouovi (s horším zakončením) bude také k dispozici Seattlu a začínám mít dojem, že rychlost je jediná dovednost, která jej drží v NHL.

Blake Lizotte (41 zápasů, 3+7, 16 TM, +2)
Prokletí druhé sezóny dolehlo i na loňský objev sezóny. Lizotte není oslnivý hráč, je to dříč, který vám ale nedá moc důvodů, proč ho vyndat ze sestavy. Když se mu letos nedařilo tolik dopředu, o to víc makal v oslabení. Navíc byl jeden z pouhých čtyř útočníků (spolu s ním Kopitar, Brown a Iafallo), kterým se podařilo přehoupnout Corsi přes hranici 50 %, v jeho případě 50.9 %. Lizotte se nedávno dohodl na nové roční smlouvě s LA, v příští sezóně by tedy měl bojovat o místo ve spodní šestici útočníků.

Lias Andersson (23 zápasů, 3+3, 12 TM, -4)
Anderssonovu sezónu bych rozdělil na dvě poloviny – před odesláním do AHL a po návratu z farmy. V úvodu sezóny byl neviditelný, zřejmě potřeboval čas na adaptaci v klubu, proto byl také odeslán na farmu. Tam se ale chopil role lídra, začal být produktivní a fazónu si přenesl také do NHL, kde najednou na konci ročníku vypadal jako úplně jiný hráč než na jejím začátku. Sezónu zakončil dokonce ve druhé formaci s Gabem Vilardim, se kterým se jim dařila souhra. Někdejší sedmičce draftu skončila smlouva, má status RFA a obě strany se budou chtít dohodnout na nějaký překlenovací kontrakt, během kterého Andersson dokáže, že Kings neudělali chybu, když za jeho práva loni poslali Rangers třetí kolo draftu.

Brendan Lemieux (18 zápasů, 2+2, 14 TM, -2)
Vyztužení čtvrté formace a ochránce mladých talentů. Kvůli těmto aspektům jej Králové přivedli z Rangers na konci března. Lemieux si nevedl špatně, ale kromě pár povedených hitů a bitky s Joshem Mansonem Králům moc důvodů, aby jej chránili v rozšiřovacím draftu, nedal. Jak jsem psal hned po trejdu, raději bych v jeho roli viděl Clifforda, kterého ale Kings poslali pryč o rok dříve. Pokud by Lemieux byl vybrán Seattlem, dá se očekávat, že LA místo něj vyzkouší v útoku obránce Kurtise MacDermida, který si tuto roli již párkrát zkusil na farmě.

Matt Luff (13 zápasů, 1+0, 5 TM, -4)
Dostáváme se ke smolaři letošní sezóny. Matt Luff přišel do tréninkového kempu Kings skvěle připraven, zajistil si místo na soupisce ještě v kempu… a po dvou zápasech se zranil. Forma byla ta tam, důvěru si mezitím získali jiní hráči a Luff byl nakonec přes waivers poslán na taxi squad a farmu. Po sezóně má sice status RFA, ale jak Los Angeles, tak 24leté křídlo cítí potřebu změny prostředí. Nezbývá než mu poděkovat za jeho služby Kings a popřát hodně štěstí v budoucím angažmá.

Rasmus Kupari (7 zápasů, 1+0, 2 TM, -5)
V záplavě talentů, kterými Kings disponují, se na Kupariho maličko zapomíná, přestože také on byl v roce 2018 vybrán v prvním kole draftu. Jeho loňskou sezónu značně poznamenalo zranění, letos se na farmě rozehrál a dostal šanci se ukázat i v NHL. I v další sezóně očekávám, že začne na farmě a bude-li nadále podávat kvalitní výkony, může očekávat více šancí v NHL.

Arthur Kaliyev (1 zápas, 1+0, 0 TM, -1)
Kaliyev do NHL zatím jen nakoukl, při svém debutu se mu ale povedlo vstřelit gól Anaheimu. Jeho hlavní vytížení bylo na farmě, kde se především v druhé půli sezóny rozjel a nakonec se stal nejlepším střelcem a nejproduktivnějším hráčem Ontaria. Kings vědí, co čerstvě 20letý střelec dokáže, ale také jemu chtějí dát dostatek času na rozvoj. V příští sezóně si pravděpodobně ještě hlavní soupisku nevybojuje a bude působit ještě převážně na farmě, do budoucna s ním ale v LA počítají.

Drake Rymsha (1 zápas, 0+0, 0 TM, +1)
Věřím, že spousta z vás o Rymshovi do letošní sezóny neslyšela, ve spojitosti s NHL o něm pravděpodobně už ani neuslyšíme. 22letý útočník odehrál v sezóně pouze 2 zápasy – 1 za Kings, 1 za Reign. Debut v NHL dostal jako poděkování za jeho práci, prakticky celý ročník totiž strávil na taxi squadu LA. Po sezóně mu končí smlouva, je velmi nepravděpodobné, že by mu Králové předložili kvalifikační nabídku a jelikož si Rymsha nevybojoval ani místo v základní sestavě farmářského Ontaria, pravděpodobně to zkusí na try-out jinde, případně v Evropě.

Pridaj komentár

Táto webová stránka používa Akismet na redukciu spamu. Získajte viac informácií o tom, ako sú vaše údaje z komentárov spracovávané.